Historie náboženství
Na začátku Nového Věku byl celý svět sjednocen ve vyznávání Starých bohů. Jejich nadvláda ale netrvala dlouho. Jejich činy přilákaly pozornost Nových ohů a podobných mocných entit z dalekých sfér. Tito Bohové věděli, že tento svět Starým bohům nepatří a rozhodli se zasáhnout. Darovali lidem znalost magie, aby mohli povstat proti jejich uchvatitelům a zbavit je jejich nadvlády. Toto způsobilo mnoho konfliktů mezi obyvateli Alamonu. Velká část populace Eomeronu se postavila na stranu Starých bohů a bránila se proti povstání heretiků. Tak došlo k první Eomeronské občanské válce. Konflikt skončil vítězstvím vyznavačů Starých bohů a odchodem heretiků z Eomeronského kontinentu.
Heretici založili kolonie na pobřežích Aratolu a okolních souostroví, i Moloře. Noví bohové nabídli svou pomoc všem, kteří ji potřebovali a mnoho lidí, nechtěje ztratit víru ve vyšší moc, nabídku přijalo. Toto vedlo k další občanské válce, tentokrát v Molorském kontinentu. Nová náboženství zde vyhrála nad starým a došlo k jejich přísné regulaci.
Někteří obyvatelé Eomeronu se rozhodli zachovat si svou víru. Jejich oddanost nyní padlým bohům byla kritizována tehdejší společností a mnoho se jich po několika letech rozhodlo odejít z bezpečí Kantamárského království a Talan Daeris a šli na sever do Spáleného kraje. Zoufalství způsobené místními životní podmínkami je přimělo obrátit své náboženské zaměření k novým bohům.